Autor Peter Krištofovič

Až skolabuje systém, chcem byť pripravený. Založím univerzitu


Podnikateľ a motivátor Peter Krištofovič poskytol rozhovor českému denníku E15. Časť z neho vám ponúkame aj na webe pkacademy.eu, kvôli originalite a autenticite vyjadrení sme ho ponechali v českom jazyku.

Vaší hlavní aktivitou je dnes PK Academy nabízející vzdělávací a motivační semináře. Dá se tím uživit?

 Díky mé předchozí činnosti to není až tak důležitý parametr, ale samozřejmě chci, aby to byl ziskový projekt, a aby celý byznysmodel fungoval. V principu já jsem produkt a prodáváme duševní vlastnictví. Náklady jsou jen na lidi, které máme a pomůcky. Do konce roku budeme určitě v zisku. Navíc jsme teď dva roky budovali platformu a internetové stránky, samotné semináře jsme spustili teprve v únoru.

Poslední dobou jsou všichni bývalí podnikatelé a manažeři mentory či kouči. Není jiná cesta, když chtějí s byznysem skončit?

 Hodně lidí zažije ten otazník, kdy si říká, zda pokračovat dalších 20 let stejnou prací. Je tam faktor rodina, zdraví a mnoho dalších. Je to o vnitřním hledání. U mě přerod trval několik let, nebylo to ze dne na den.

Ale je to už inflace, ne? Navíc často jde jen o “agenty s teplou vodou”...

 Máte pravdu, že dnes je na každém rohu nějaký kouč, mentor. I já tu otázku dostávám častěji než dříve, i proto, že dřív ta profese ani neměla důvod vzniknout. Šli jsme ze systému, kdy jste opravdu kouče nebo mentora nepotřebovali do času divokého podnikání. Ale teprve teď mohou i Češi a Slováci začít mentorovat, protože za sebou mají úspěšnou podnikatelskou historii. Trh se bude sám čistit. Na tomto podnikání je fajn, že prostě buď jste dobrý, nebo ne. Klient to pozná. Na druhou stranu ne každý si může koupit špičkového kouče, takže musí existovat nějaký žebříček, jsou na něm šarlatáni, co prodávají vodu a vaří z vody, ale jsou mezi nimi i ti nejlepší.

Kdo by měl na vaše semináře chodit a proč?

 Nejčastěji je to pro sto a více účastníků, protože mám i šanci na větší honorář. Cílová skupina jsou malí a střední podnikatelé, kde cítím největší prostor na zlepšení. I já jsem začínal jako živnostník a vím, že velmi lehko pomůžete podnikateli, který má 10 zaměstnanců a sám firmu řídí. On po absolvování semináře snadno dokáže věci ve firmě změnit, nemusí se s každým radit, efekt je velmi rychlý.

Mohou si vůbec malí a střední podnikatelé váš seminář dovolit?

 Jsem přesvědčený, že mohou. Ekonomická situace je už taková, že mohou dát 1000 euro za tři dny a nepoloží je to.

Kolik vám vůbec zbývá času na ostatní váš byznys?

 Teď při rozběhu firmy jde o jeden seminář měsíčně, což mi umožňuje přesunovat vedení ostatního byznysu na spolupracovníky a prodávat podíly. Vrchol by měl být seminář týdně, to je strop a budoucnost by měly být franšízy. Můj cíl je v letech 2017 a 2018 udělat nejrychleji rostoucí školitelskou firmu v tomto segmentu v Česku a Slovensku. Pak je několik let úspěšně prodávat, potvrdit tím jejich funkčnost, vyškolit si další kouče, aby mé know how posouvali dál. To stejné pak chci dokázat v zahraničí. Už jsem něco podobného dokázal, byl jsem úspěšný na pěti trzích, vím, jak je fascinující, když něco funguje technologií copy and paste.

Kde bude firma v té době obratově?

 Chceme se pokusit o zázrak, protože vygenerovat podobná čísla ve školeních se zatím nikomu nepodařilo. Za Česko a Slovensko mám představu 3 až 5 milionů eur ročně, když vezmu další země - Rumunsko, Rusko, Ukrajinu, tak 10 až 20 milionů. Náš partner, který má nejrychleji rostoucí školitelskou firmu v německy mluvících zemích, se dnes pohybuje někde na 15 až 20 milionech eur a jeho vize byla expanze do východní Evropy, což nás spojilo.

Expanze původního byznysu - například prodeje finančních produktů - se vám vždy podařila do zemí, které se nacházely v nějakém neklidu, po ekonomických či politických změnách, reformách. Právě to vám často pomohlo se tam uchytit. Je současná konjuktura příznivá pro expanzi i tohoto školitelského byznysu?

 Většinou to byla velká náhoda, měli jsme štěstí a byli ve správný čas na správném místě. Část mých seminářů jsou motivační, další velmi odborně zaměřené a proto to funguje v obou ekonomických vývojových cyklech. Když je ekonomika stabilizovaná, roste, nejsou žádné otřesy, firmy i lidé vydělávají víc, tak podniky investují do svých lidí - zaplatí jim seminář. V okamžiku krize se jako první škrtají investice do lidí, což je úplně špatná strategie. Ale v takovém případě jdou velmi dobře na odbyt motivační semináře. Protože každý chce věřit, že se to změní, že bude lépe a ono to tak i je, protože vše se vyvíjí v cyklech. I ta Ukrajina bude jednoho dne standardizovaná země, akorát to bude trvat déle, než si lidé mysleli.

Dobře. Expandujete, prodáte franšízy. Co dál?

 Já velmi věřím na vzdělávání. Za mým rozhodnutím nebyla jen vášeň, ale i pragmatický byznysový kalkul: když se podíváte socioekonomický vývoj, na dění ve světě a deset let dopředu, uvidíte, že výrazně vzroste hodnota vzdělání. Systém školství jak ho známe dnes zkolabuje. Důvodem je rychlost vývoje společnosti. Jakou schopnost flexibility bude mít školství jako instituce státem řízená? Už to samo o sobě není dobrá kombinace.

K tomu přidejte fenomém digitalizace, uberizace společnosti. Robotizace bude propouštět lidi z práce, k tomu se přičtou mezigenerační rozdíly. V daném okamžiku chci být připraven se zasíťovanou institucí, která bude poskytovat alternativu formy vzdělávání. Velmi flexibilní a uzpůsobenou tomu, co se bude dít venku. Pro mladé, starší, kohokoliv, kdo si to bude moci zaplatit. I proto chci provozovat franšízy, abychom mohli zlevnit “školné”. Mým snem je podnikatelská univerzita, za mou PK Academy vidím celý tento velký obraz.

Kdy můžeme očekávat otevření školy Petera Krištofoviče?

 Už nechci pracovat tolik jako dřív, takže to mám naplánované za nějakých 7 až 10 let. Studuji andragogiku, spojuji se s lidmi, kteří k tomu mají co říct, chci si ověřit své teze. Ideově na tom pracuji s profesorem Milanem Zeleným, je to jeho celoživotní sen a já bych velmi rád byl součástí týmu lidí, kterému by se to podařilo udělat.

Říkáte: nechci už tolik pracovat. Zbavujete se podílů ve svých ostatních byznysech?

 Myslel jsem, že když budu lidi dobře platit, dám jim opce na akcie, že se o firmy nebudu muset starat. Byla to velká chyba. Jak říkal Baťa: jen tam pole dobře rodí, kde hospodář za svým pluhem chodí. Musel jsem se vrátit, zkonsolidovat si firmy, vyčistit a rozhodnout, v kterých budu aktivně činný. Dnes je to PK Academy a všechny ostatní už mám jen investorsky, v principu přepnuté na takzvaný pasivní příjem. Odprodal jsem nějaké podíly, šel jsem do minority s lidmi, kteří mi pomohli danou firmu vybudovat a takovou strategii plánuji i nadále. Chci zůstat jako akcionář v projektech, kterým věřím. Jsou to čtyři linie: finance, vzdělávání, zdraví a private equity, co dělá Arca.

Co svým manažerům vyčítáte, když jste se musel do byznysu vrátit a udělat pořádek?

 Vnímám to tak, že odpovědnost je nedelegovatelná. I když manažer udělá chybu, ve finále jste to vy, kdo nese odpovědnost. Vy jste mu dala moc, exekutivní právo rozhodovat. I když udělal chybu, která vás poškodila, jste stále i vy spoluodpovědná. Vyčítat lidem chyby znamená přestat riskovat.

Jaká je v tuto chvíli valuace vašich firem?

 Lidé, kteří nepodnikají, nerozlišují cash-flow versus hodnota. My jsme vždycky byli víc zaměřeni na hodnotu. V každé dlouhodobě budované firmě jsme většinu vydělaných peněz reinvestovali. V letech 2006/2007 se objevily nějaké žebříčky bohatství a hodnoty firem - ano, dejme tomu, že to odpovídalo aktuální hodnotě, kdybychom firmu v daném momentě prodali. Ale po krizi neměly ani 30 procent té hodnoty. Retailová síť na prodej finančních produktů mohla ve své době být valuovaná klidně na sto milionů eur, protože pojišťovny byly ochotné za to takové peníze dát. V dnešní době, v dnešní legislativě, v tom, co se chystá na trhu, vám nikdo takové peníze za tu síť nedá.

Takže nemáte rád, když se o vás mluví jako o milionáři?

 Nemám rád oslovení miliardář, protože to neodpovídá realitě. Když mě někdo nazve milionářem, jsem s tím v pohodě. Ale potom je ještě nutné říct si měnu, v jaké to myslíte, jestli slovenské koruny, anebo eura.

Jasně, teď jsem vás vlastně urazila…

 Ne, nic to pro mě neznamená. Ani to umístění v žebříčku tehdy nebylo úplně objektivní, jen v daném čase odpovídalo nějaké hodnotě majetku. V pořádku, tak fungují média, lidi to zajímá. Každý, kdo něco většího udělá, je s tím dřív nebo později konfrontován. Nám se podařilo za deset let podnikání bez politických kontaktů, bez privatizace, udělat tvrdou prací velký výsledek. Peníze jsou pro mě energie. Ocenění trhu, zda to dělám dobře. Jakékoliv nálepky od kohokoliv jiného jsou mi jedno, neprožívám to.

I proto jste zůstal na Slovensku na rozdíl od mnoha jiných slovenských milionářů, byznysmenů?

 Žil jsem nějaký čas v Rumunsku, můj byznyspartner Paľo Krúpa v Kyjevě, teď žije v Praze. V roce 2007 jsem se chtěl stěhovat do Los Angeles, už jsem vybíral dům. Firmy rostly, byly na velmi slušné úrovni, chtěl jsem je prodat a odejít, protože ne všechno se mi na Slovensku líbilo. Jenže přišla krize, která brutálně zasáhla celé podnikání a já se musel svého snu vzdát.

I proto asi chci vytvořit byznysmodel, který nebude závislý na mně. Největší výhodou podnikání je svoboda a té dosáhnete, když nepracujete VE svojí firmě, ale NA svojí firmě. To je rozdíl, který čím dříve podnikatel pochopí, tím zvyšuje pravděpodobnost, že se mu to jednou podaří. Je to i rozdíl mezi mnou před 15 lety a dnes: pracuji na systému, který bude silnější než já. Abych mohl žít třeba v LA, ale podnikat v celé střední Evropě, a aby to fungovalo beze mě.

V českých firmách i na českých univerzitách je spousta slovenských manažerů a studentů. Naopak to není. Jak složité je pro podnikatele na Slovensku najít schopné zaměstnance, když odmyslím, že v současnosti má podobný problém kvůli konjuktuře Slovensko i Česko?

 Je to jedna z věcí, kterou vyčítám kterékoliv vládě slovenské republiky. Nejde jen o Česko, ale kolik Slováků je v Anglii? Nikdy neodcházejí neschopní. Člověk, který je schopný sednout na letadlo, vše si vyřídit, odejít od rodiny, má v sobě něco, co ti, co zůstávají nemají. Má vztah k riziku, neznámému, dalo by se s ním velmi dobře pracovat a je velká škoda, že odchází do ciziny. Mrzí mě to, ale nedivím se jim. 

 

 

POWER DAYS III . klik.png

Vstup do online akadémie Kdekoľvek.jpg
 

Zdieľať

Používanie cookies

Naša stránka si vo vašom zariadení uchováva krátke útržky textových informácií (cookies), ktoré nám slúžia pre dodanie kvalitnejších služieb a na štatistické účely. Ak nesúhlasíte, môžete zakázať uchovávanie cookies vo vašom prehliadači. Pokračovaním používania stránky budú tieto údaje uložené.

UP

Power Days

Najúspešnejší motivačný seminár v Európe


: :

Zisti viac